|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
| |
|
|
Revoluce jako teoretický problém
Opl, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje téma revolucí, především pak v teoretické rovině. V úvodu je naznačeno, pro jaké události je pojem revoluce užíván a v jakém smyslu s ním autor bude pracovat. V první kapitole je nastíněn vznik slova revoluce v antice a význam, který mu přisuzovali tehdejší myslitelé. Dále je analyzována změna v užívání pojmu v důsledku revoluce v Americe a ve Francii. Druhá kapitola se zaměřuje na první teoretiky revolucí v devatenáctém století, konkrétněji na teorii Karla Marxe, Alexise De Tocqueville a Vladimira Iljiče Lenina. Ve třetí kapitole autor shrnuje vývoj mezi světovými válkami a ve čtvrté je analyzováno studium příčin revolucí v době po druhé světové válce, kdy je revoluce především ve středu pozornosti badatelů z oblasti sociálních věd. Pátá kapitola se zabývá teorií evropského revolučního procesu amerického historika Martina Malii. V závěru se autor studie zamýšlí nad tím, jestli je možné určit obecné podmínky vzniku revolučních situací, zda existuje obecný model revoluce a jaký je význam studia revolucí pro současnost.
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Prolegomena to the notion of self-realization: Updating the idea of the abolition of labor following Hegelian and Marxian philosophy
Herden, Paul ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Ronge, Bastian (oponent)
Zusammenfassung: Die vorliegende These bildet in erster Instanz eine arbeitskritische Auseinandersetzung mit dem Begriff der Selbstverwirklichung im Ausgang der Hegelschen und Marxschen Philosophie und Handlungstheorie. In zweiter Instanz ist sie eine Vorstudie zum Begriff der Verpassungsangst/ fomo, der im PhD auf Grundlage der MA näher untersucht werden soll. Im ersten Abschnitt wird anhand einer Kritik der Selbstverwirklichungsbegriffe von Andreas Reckwitz und Hartmut Rosa die gängige Ansicht und zeitgenössische Auseinandersetzungen mit besagtem Begriff als zwar relevant aber unzureichend dargestellt. Beide Autoren fungieren als Stell- vertreter eines Mangels, der sich als allzu große Distanz zu metaphysischen und historisch- materialistischen Positionen und Überlegungen in Bezug auf solche Begriff wie den der Selbstverwirklichung entpuppt. Im Hauptteil wird also nicht nur versucht, behufs einer Renaissance der Hegelschen und Marxschen Überlegungen zum Begriff der Selbstver- wirklichung, diesen Mangel zu plausibilisieren und zu beheben, darüber hinaus wird kraft einer ausführlichen Exegese ihrer Handlungstheorien und Prüfung ihrer Kategorien vor allem darauf hingewiesen, dass die Hegelsche und Marxsche Philosophie die vollständige Aufhebung der Selbsterhaltung (d.i. entfremdete und naturnotwendige...
|
|
| |
|
|
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu
Holodňák, Radek ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Kužel, Petr (oponent)
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu Abstrakt Bc. Radek Holodňák Tato práce je prvním krokem na cestě ke komplexnímu popisu proměny produkčních vztahů v prostředí pozdního kapitalismu s ohledem na emancipaci člověka. Cílem autora práce je sledovat, jak dnešní byznys v praxi nevědomky aplikuje Marxovu koncepci rodové bytosti sebeutvářené v procesu práce s cílem udržet kapitalistickou výrobu efektivní a odpovídající požadavkům současné poptávky. Za tímto účelem je v této práci proveden výklad odcizené práce a rodové bytosti čerpající především z Marxových Filosoficko-ekonomických rukopisů v kontextu s vývojem lidských organizací, jak je definuje Frederic Laloux v knize Budoucnost organizací. V první kapitole tak autor představuje teze o tendenci kapitalismu překonávat se a rušit z důvodu naplňování vnitřních antinomií, které jsou tomuto společensko-ekonomickému systému vlastní. Jedním z projevů tohoto fenoménu je antropocentrický obrat, který v pozdním kapitalismu přesouvá centrum zájmu výroby ze zboží na člověka. Tento antropocentrický obrat umožněný unikátními materiálními podmínkami přináší do světa současné práce zásadní proměny výrobního procesu, organizace práce a vztahů na pracovišti. Druhá kapitola práce se tak věnuje rozboru konceptu sebeutváření rodové bytosti v procesu práce s cílem ukázat,...
|
|
| |
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Třídy, nerovnost a konflikt: v dějinách sociálně historického myšlení a v současnosti
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
host ::
RSS.